Ted se s dosud poklidného jihu kde žijí převážně elfové stáva nebezpečí do vedení jižních zemí se dostavají takzvaní radikalní elfové jsou mezinimi ti co chou zístkat nové lesy a uzemí jiní proto aby se zastali přírody na severu pustošené.A paladinské řády se znovu dali do pohybu elitních bojovníků vtěžkých zbrojích teď bude potřeba .
Přes severní bránu,které patřil znak bílého lva příjiždí cizinec plátová zbroj na něm chrástí s poza helmy mu vychází vějíř bílo černých peří kolem železného chrániče na krk,který končí kdesi v helmě vysí odznak,který svědčí otom že muž příijíždí ze severu tím odznakem je masivní kříž ze stříbra znak Whitenského klášteru bíly obrovitý kůň kluše strmými uličkami města už dávno se ztratil s centra už ho sleduje jen pár zvědávých očí z měšťanských domů sjíždí strmou uličku a točí koně k východu popohání ho k větší rychlosti už mu je na dohled místo kde se zkusí poptat po práci po práci,která zachrání ho od vyhladovění a lidem zachrání život ač vypadá rytíř bohatě je chudý a hladový jeho zbroj je darem řádu,který velmi převelmi schudl a teď se vydavá ten člověk hledat práci stejně podivnou jako on.
Plátová rukavice silně sevře koženou uzdu bolest v břiše jej velmi trapí už dlouho je na cestách kde žádnou práci nenašel jel jen pustinou dokud nedorazil do tohoto kraje, o kterém se proslýchá že se zde zlé věci dějí.
Člověk trhl s uzdou otočil koně a plnou rychlostí vyjel k pevnosti ve městě jel tak rychle div že se kůň na kluské dlažbě nepovalil.
Železná pěst se zaduněním několikrát dopadla na vrata městské pevnosti.
*Dobrý den pane paladine ničiteli všeho temného a zlého!*Přívitá ho správce města ironyckým tonem podkterým na stole leží železná mísa s kuřetem mastná huba mlaskala a čvachtala při každém pohybu jako kdyby tuk vytéct.
*Proslýchá se že máte problémy s nemrtvými.Mojí povinností je ukončit jejich činnost.* Mluvil paladin v jeho hlase nebylo slyšet nic co by naznačovovalo že host přináší dobro a pokoru.
Starosta se nenechal vyvest s míry strkal do sebe kuře kus po kusu i s šťavnatým ovocem,které bylo na tuhle roční dobu dost neobvyklé starosta věděl koho ma před sebou vyhladovělého vojáka ne paladina co dnes znamená paladin a svatý dokonce i někteří králové uznali že živit ty protivné mnichy nemá cenu paladin kdysi znamenal úctu ted je to voják hladový voják,zbojník paladinové tady nejsou bez povsivmnutí lide ví že je mají odhánět nejlépe holí jako psy hladové psy,ale jen když se jim naskytne šance málo kdo si dovolí něco proti nim namítnout a vstáhnout na ně ruku pořád to jsou staré symboly rytířství,obrany a dobra a jejich symboly zbroj meč, kůň a kříž kdo by se nebál vstáhnout ruku dobře vycvičené i vyzbrojené rytíře?Ti kdo mají moc.
*Inu..máme doba je zlá pro někoho víc a pro nekoho míň jako za všech časů.*Upil vína a opřel se o své dřevěné křeslo aby bylo jasné že se jde spořádaně vyjednávat.*...Máme a máme tu práci pro tebe pro tvoji specializaci.Jde o nemrtvé tam pod hradbami děláme příkop a dostavbujeme hradby nekdo jak už to bývá v těhle případech něco vykopal a tomu necemu se to tuze nelibilo svůj nesouhlas to dalo na jevo tak že zrůda dělníka vykastrovala rostahala střeva po lešení aby bylo jasno ty střeva roztahala po lešení když naháněla ostatní dělníky což se ji povedlo když tu zatracenou bestii chytneš dám ti..*rozhlídl se kolem sebe jakoby chtěl platit nábytkem.*25 promolionských mincí!*Prohlásil Irinil věděl že na to příjde.
*Chci nejméně sto nemrtvý vám pobil mnoho mužů a ještě dále pobíjet může a najeho likvidaci budete nekoho shánět dost dlouho a střeva na hradbach obyčejného člověka vaše město asi moc dobře propagovat nebudou.*
*Možná jsem byl až moc upovídaný takže čtyricet promolionských a o nic víc jinak budeš žebrat dál.*Hrábl do stále skoro plného tálíře tenhle trik Irinil moc dobře znal byl už hodně otravný nejcastěji používaný na podzim a v zimě kdy je hlad všude problém byl že bestie zabijí lidi a paladin nemá na výběr pomoct prostě musí.
*Devadesat a tentokrát už neklesnu.*
*Deset!*Vyštěkl rozzuřeně starosta.*Pojdeš hlady myslíš že se o tebe budu starat ty vy ani celý váš řád mě nezajímá mě zajímá město!*Zvyšoval starosta ton paladinbyl zmatený devadesát promolionských nebylo moc Promolion je bohaté město ležicí mezi elfy a severními lidmi všechny obchodní stezky vedou přes Promolion.
*Devadesát jídlo ..kus chleba voda se dá sehnat vždycky.*Řekl Irinil a místní pán města se uchechtl.
*Už si toho určitě spoustu ušel a myslýš že jsem hlupák a víš víš!Že to není tak lehké nevěřím že jsi tak najivní.*
*Do Promolionského království jsem přijel dnes nestavěl jsem ve vesnicích neboť jsem ani na žádné nenarazil to je to tu tak špatné že ani na chleba není?*
*Odkud si vylezl kde jsi spal přespal si snad rok?nebo to na severu tutlají?*Zprávce města se už úplně odklonil od jídla a zanechal triku na hladové najemníky.
Irinil mlčel a seděl žádný naznačujicípohyb ve tváři nic venku se setmělo a šli slyšet štěkajíci psi do vnitř zafoukal vítr,ve kterém šel cítit konec podzimu Irinil v duši prosil at to byl jen závan,který věštil vzdálenější budoucnost než jak se zdá tento večer.
*Mezi elfy a námi je válka dryády a různí zasraní lesní skřítci nám začli škodit zkrátka ničit úrodu kolikrát to bylo horší než nájezd zdivočelých trollích tlup místní elfové a dryády totiž ví co dělat aby nám zasadily tvrdou ránu co se týče veškerých plodin.*
*Kdo začal válku?*Ozval se zase projednou paladin.
*když řeknu oni budeto znít že skrývám pravdu a když řeknu my tak lžu mám elfí předky a znám pravdu vinu na tom máte hlavně vy vaše severní Whitenské království ..možná víš o tažení burdurských severni lidské přístavy jim nebránily proplout jejich vodami spíš jim přitom eště pomáhali to byla jiskra elfký král se chtěl skrze posly domluvit ze severem ale nejaká tamnějsi skupina posly pobila a zocnila se vlády takzvaní elfí radikálové milující jen sebe a národ avše ostatní má shořet pomoc Whitenu burdurským ač sebemenší pomoc Bur-duru vlastně jen povolení k proplutí pomohlo těmhle elfům dostat to co dlouho chtěli.*Napil se vína aby si znovu osvěžil hrdlo Irinil byl vcelku vyjevený s upovídanosti starosty který by se eště předchvíli nebal do paladina kopnout a plivnout na nej jako na nic pak byl taky vic než velmi překvapený jeho elfským původem,kterému ani trochu nevěřil.
*Tak ted už víš proč je tady i ten nejmenší drobek chleba drahý lidé nemají zásoby na zimu s tím že jižní obchody zůstali stát tedy obchody v elfských oblastech.*
*Dobrá tak čtyricet.*Řekl paladin s pohledem,sketrého se dala ted už snadno vyčíst starost o budoucnost.
*Ted budeme mít potíže všichni.*chlacholil ho jakoby mu četl myšlenky paladinovy.Irinil si uvědomil že tady opravdu neco nehraje přestal strostovi uplně věřit eště před chvíli se mu starosta smál do tváře .
*Takže čtyricet?*
*Dvacet ted dvacet pak.*Řkl zpravce a ukázal paladinovi na dveře Irinila už bolely nohy stál celkem dlouho k tomu je unavený a nasobě má těžkou zbroj otočil se k vychodu a za hlasitého hlučení se vydal ke dveřím.
*Eště počkej!*Přikázal starosta paladin se otočil.*Tady máš ten tvůj kus žvance *Irinil chytl do železné pěsti kus upečeného kuřete.
*Díky*řekl paladin sotva šeptem otočen už ke dveřím.
Tmou mihajicí se bílý přízrak uháněl k černému městu zahaleného tmou černo modré haldy mraků v místě horizontu roztrhovala velká díra oranžovoružové oblohy nepochopitelný kontrast barev uhasínajicího slunceVe městě se začli rozsvěcet malé světýlka pochodní.
Bílý obr jen tat kak projel zavirajicí se bránou není času nazbyt zrůda může zabíjet i dnes na to se paladin už nikoho tázat nemusel kdy bestie zabijí celé město bylo zhaslé jen pár opozdilců se eště rychle plížilo městskými stíny do teplého domu z čistajasna vyběhla ze stínu shrbená pokřivená postava menšího vzrůstu jakoby chtěla vběhnout koni pod kopyta úlekem se vrátila zpět kůň brzdil po kluzké dlažbě až se mu nohy do široka rozjížděli vzepjal se na zadní div že bytost neukopal ta se rychle odlepila od stínu domu a přeběhla přes cestu byla to jen životem zmučená babka bloudocí touto metropolí.
Byla tu nezodpovězená otázka u které zdi byl nemrtvý vykopán.
Město ted vypadalo jako mrtvé občas se v oknu mihla tvář odvážlivce a tu Irinila napadlo co kdyby se zastavil v jednom z domů tam jim dodal odvahy že se chystá netvora zničit a on sám by se aspon zahřál pohledem na krb.
Když nastanou takové časy kdy se celé město a to nemalých rozměrů krčí před jednim nemrtvým tak jsou paladinové zachránci ale pak.
Něco tu nehraje uvědomil si paladin jeden nemrtvý i kdyby to byla nějaka dokonala mutace nějaké spojení dvou tvoru třeba obou neživých i kdyby došlo k něčemu takovému je dost zvláštní že si stím něják neporadí přece se museli pokoušet netvora vyhnat eště neviděl situaci jako je tahle nesmírný obr jako město se krčí před malým hráškem to nebude jen tak až teď si paladin uvědomil jak byl rozhovor krátky a že otázek je nakonec daelko víc .
Předpokládam-řekl si v duchu-že nemrtvý vyleze po půlnoci jak je zvykem do ní je dost času slunce teprve zašlo.Paladin stál na křižovatce mezi domy a přemýšlel co dál kůň se ani nehnul.
Peří na helmě tiše šelestilo Irinil znal strach a navzdory tomu všemu coho trapí jej teď neměl a protože nevěděl co dál nechal koně jít rovně narážení kopyt o kostky se zvučně roznášelo po ulicích.
Pojedu-přemýšlí paladin-najít to místo.
Zabočil k nejbližšímu domu a zabušil na dveře rány se ozývali jako hromy po dlouhé chvíli se otevřeli.
Byla to žena.*Co tu chceš cizí rytíři?Dovnitř tě neschovám ani na chvilku a radši odsud rychle ujeď nás nezachráníš!*
*Díky za tvé varovaní chci jen vědět kde je vykopána ta nemrtvá?*
*Měla bych ti zabouchnout dveře před nosem!*Zvýšila šeptem hlas.
*Přišla bys o ně.*Pohrozil železný zakovanec.
*Každý se tu bojí o tom mluvit skrývají se kde můžou a ty si tu příjdeš a mluvíš o tom jako kdyby se nic nedělo.*
*Za tu přímočarost se omlouvám,ale jestli mám zachránit tohle město tak potřebuju pomoct.*
*No co zabiješ příšeru a co pak město se bude bát dál..jed uháněj odsud jak jen tvůj kůň dokáže.*
*Proč bát dál.*
*To nikdo přesně neví a o to to je horší nad městem je temný mrak acelé město ovláda bestie jen dolaďuje strach...Na radnici ti nic neřekli že to jejiim podobné*
*Děkuju ti za tou nesmírnou pomoc!*
*to bys měl možná jsem nadsebou vynesla rozsudek smrti.*Řekla jakoby nic a zmizela ty slova změnili celou situaci kde má být u hradeb nebo hlídat tady co znamenali přesně ty slova nevěděl vlastně mu ten rozhovor vůbec nepomohl otázek tu bylo eště víc a zmyšlenek mu nevyšlo ze by mohl zavinit v budoucnu smrt té náhodně vybranné ženy..
Z jejího okna začli znít struny loutny.
Něco se stalo ve vzduchu se něco rychle změnilo jinak by ttobylo neznatelné na Irinila padla unáva nemyslel že by to bylo nějákýmkouzlem spíš už je dlouho na cestě.
nevěděl jak bude moct bojovat.
Musí nemrtvého zničit co nejdřív.
Půlnoc se rázně přiblížila ale Irinil se od dřívějšího místa ani nehnul stál vedle koně jako stráž s uzdou v ruce.
Překonával se to je základ paladinského výcviku překonat se překonat vše včetně bolesti a strachu Irinil vnímal strach scela jinak než bežný člověk tvrdý klášter paladinům u docela změnil většinů funkci pudů učili se vše vnímat úplně jinak s takovou filosofii a tokovými city,které jsou člověku cizí přetvářením všech těchto věcí docílili k tvorbě docela jiného člověka.
Kupříkladu city paladin se snaží vše obradit v technologii a zároveň v tom hledat neco co ho oživí a neudělá z něj kámen což se občas stavá že paladin funguje daleko vic jako stroj než člověk.Výchova kláštera na Irinila moc nezapůsobila a proto se vyvíjel jiným směrem to ošemnebyla vyjímka vždycky se našel někdo kdo nepřešel na logiku tamnějšího učení.
Rozhodl se hnout z místa a už taky bylo na čase jestli chtěl vidět místo před půlnocí zameškal tu už zbytečně moc času a vduchu proklínal svoji nerozhodnost.
Paladin nasedl na koně k severní bráně nejel od tamtud přišel a žádné lešení neviděl vydal se na východ uháněl ulicema křížoval mezi domy až dojel k náměstí na,kterém stála katedrála v mžiku něco záhledl na střeš nějaký hadr nebo kdoví co dlouho tu neostával pokračoval v cestě.
Východní brána
Za dlouhého přemlouvání stráží se mu povedlo projet otevřenu bránou uviděl pod sebou příkop ,který vedl kolem hradeb tam dál byla vidět nedokočena práce.
Lešení se nikdo ani nedotkl vnitřnosti tam dále viseli Irinil sjel svah do příkopu objel jakousi kupu,kterou asi zadne naházeli na vyhrbanou mrtvolu koně přivázal nedaleko.
S pochvy vytasil meč jeden s odznaků jeho řádu půlnoc se blížila ale Irinil byl ze vším připravený a věděl že když probudí nemvého dříve bude lehčí jej zabít i když do půl nocí nezbývá moc času.
Paladin kopl do hromady pokapal jí svěcenou vodou a začal odříkat jako kněz nad novým hrobem.
Hromada se začla hýbat oživlá mrtvola eště nebyla připravena na věčný pokoj.
Hlína se rozletěla na všechny strany a paladina na chvíli oslepila,zrůda vyletěla s jejího provizorního hrobu přesně jak vypadá však paladin neviděl zahlídl jen bytost ověšenou různými cáry možná kusy masa jak míři vysoko na horu skoro nad hradby pak dopadlaa zpět dolů do příkopu a stála proti jejímu nepříteli tvář mrtvé ženy byla zamotaná jako tvář od mumie s chuchvalce cáru vycházely dvě pahýlovité ruce,které byli zakončeny pěti pařáty s drápy byla to typická ukázka nemrtvé ženy daly se odlišit od mužských hlavně stavbou těla a pohyby v tuhle nemrtvou neoživila žádná mutace nějakého viru ale spíše magie soudil paladin podle jejího vzletu ke hradbám.
jako střela se k němu rozletěla s napřeženýma rukama a křikem ,který jí rozerval provazy přes čelist ,která byla na tu vcelku drobnou postavu dost velká sypali se zní mrtvý červi.
Paladin uskočil zazračně rychle na to žeho tížila těžká zbroj a nejen to stačil jí zranit sekem do žeber ty zapraštěly paladina zaslepil jedovatý prach z rány té nemrtvé.
Paladinský výcvik se zaměřoval na rychlost v platové zbroji toho byla potřeba.
drápy sekali do omámeného pladina marně jen sjížděli po plechu meč se rozmáchl vzduchem aby Irinil na chvíli odehnal dolehajíci bestii uskočila před čepelí až podezřele daleko hrozilo že před nim uteče a půjde si hledat slabší kořist to paladin nesměl dovolit pokapal si na rukavici svěcennou vodu napřáhl ruku blíž k nemrtvé ať jí ucití a rozzuří povedlo se zase vyletěla nesmírnou rychlostí proti Irinilovi tentokrát neuhnul riskoval sice ale nechal do sebe narazit při nárazu letěl vzduchem až konečně dopadl na dno příkopu něco mu narazilo do hlavy helma naštěstí náraz utlumila než se vzpamatoval ztratil dost času bestie semu sápala k hledí aby se dostala skrz škvíry na oči paladin si uvědomil až teď že při dopadu ztratil meč měl štěstí že nenarazil na okraj příkopu to už by asi nebyl při vědomí meč oželel a přetáhl nemrtvou pěstí pokapanou svěcenou vodou.
Ta se dlouho vzpamatovávala kroužila kolem něj jako obrovský poraněný pavouk neustále dopadala na všechny čtyři a snažila se vystřízlivět paladin už byl na nohou mumlal zaklínadlo,které jí mělo eště stížit podmínky a nedovolit jí už lítat a dělat nějáké mrštné a nebezpečné útoky Irinil nalezl meč jen ho viděl zatím se neodvažoval ho zvednout došeptal modlitbu oči nemrtvé zářily skoro oslepujicím bílým světlem řvala děsivý řev se rozhlíhal široko daleko a strašil celé město.Irinil uchopil meč a řev zastavil utnutím hlavy nemrtvé ženy.
Irinil se sesul držíc si bolavou hlavu boj vyžádal víc než si myslel na jeho krátkost až ted pocítil unávu a bolest s nárazu a pádu.
Někdo jej zvedal eště byla tma.*Děkujeme ti.*Řekl jeden hlas.*Děkujeme ti pane.*Říkal druhý Irinil se zvedl desorientovaný chtěl si sundat helmu a rozhlídnout se jenže aby na něj bestie nemohli měl jí ke kovovému nákrčníku přidělanou různými pásky a než by vydal síly na to tak siji radši nechal a tak jen odjistil hledí a otevřel jej kolem něj stáli lidé a děkovali mu za jeho staečnost adobrotu všichni kdo ze skrýši sledovali ten souboj byl překvapený.
Mlčel sedl si zpět tam kde na chvíli usnul.*Co je ti pane jsi raněný?*Ptal se hlas nějaké stařenky.
*Jsem unavený..*A usnul pak už sním nehli.
Probudil se bylo chladno mlha on sám promrzlý díky teď už studenému potu který semu dostal do prošívaného kabátce pod zbrojí kolem něj lidé asi patnáct.Vcházel do města někdo s těch chudých měšťanů co u něj byli celou noc mu vedli koně lidé stáli na prazích a vítali jej čím dál byl od hradeb tim víc nadšení lidí klesalo zastavil se a nasedl na koně poděkoval těm dobrým lidem a pomalu se vydal k zprávci lidé se od něj ale nepustili po cestě proti paladinovi klusal kůň jezdec byl oblečen v bohatém pestrobarevném krumplovném šatě na hlavě měl kožešinovou čapku s jestřábím perem vypadal vznešeněji než když požirál tu přemaštěnou drůbež kolem něj pochodovali vojáci.
Zasmál se když kolem paladina uviděl staženou chudinu *Udělal si toho nakonec víc než jsem předpokladal* ukázal prstem v uplé kožené rukavici na vojáka ten vystoupil a vyšel k paladinovi.*Tady je tvých 50 promolionských.A co ty chátro doprace !Je vám líto že už se nemáte na co vymlouvat co?Do práce!*
Irinil se na nic neptal a vzal si je.*A ted odsud odjeď kam chceš auznáš za vhodné,ale z promolionu a pokud možno už s sem nevracej.*
*Nebudu tu dále pojedu neměj strach.* Šlechticky se ze správcem rozloučil otočil koně a ztratil se za bránou.Cestou přemýšlel jaké problémy mohou eště město čekat správce přece mluvil že když zničí nemrtvého nic se tím nezmění.
Paladin uháněl přes pastviny kam ho kůň nesl jel kolem jezera až dojel k dalšímu městu nezdalo se že je příliš vzdálené od promolionu ,který se u však ztratil z dohledu nezdálo se mu to ale kůň už byl unavený asi ujeli větší kus než myslel zabočil po cestě na nějáký poněkud rozlehlejší statek slunko skoro palí a jeho žeh odnáší jen studený vítr.
Brána do statku je otevřena a tak vjel dovnitř div že nepošlapal slepice jeho kůň byl dobrý,ale někdy až mmoc divoký.
*Budte dzdrav pane velmoži co vás sem zavedlo?*Ptá se kníratý pan táta.
*Hlad a žízeň.*Odpověděl rozšavně a seskočil s koně jakoby si na cestě skvěle odpočinul tentokrát nebyl celý zakovaný ve zbroji a vlasy ,které měl před cestou do promolionu dlouhé měl teď ostříhané na ježka jak mu ten název pořád vtíral do hlavy vesnický holič a koželuh.
**Nu což jen pojd pane jídla tu je dost a žízeň zaženeš jakbysmet.*Zval ho dále.
Žadný znak paladina na sobě Iirnil ted neměl všechno měl ve vacích od koně vešel do hlavní budovy statku za jeho majitelem zasedl za obrovským dubovým hodovním stolem a díval se na něj bylo tam toho opravdu hodně.
*Dcera za chvíli příjde bohužel nebožka žena vás nepřivíta a mí synové mají službu ve vojně.*
*Jaká pak vojna?S jižany a elfy?*Ptal se paladin.
*Ano,ano s jižany což pak si nic neslyšel a proč teda pane jedeš s tím mečem a bojovým koněm ty nejdeš do války?*
*Jsem dlouho na cestě a doba kdy si mě moje vlast přivolá do služby se určitě bliží.*
*A odkud přicházíš pane ze severu?vypadáš tak.*
*Ano ze severu.*
*Tady moc lidí rádi seveřany nemají co?*Usmál se pantáta.
*Ne moc ne.*
*A ted před vojnou to je ještě napjatější kdo ví jestli se do Whitenu nakonec nepustíme i my.*
Irinil zvážněl to se ho celkem dotklo.*Vy?*Zeptal se rozčileně.
*No..Promolion.U knížete tady v tom malém městečku,s kterého je ted spíš pevnost se dozvíš víc*
Irinil se napil mléka.*Snad to nebude tak jak zažili naši pra pra dědové.*
*Ne to snad ne...Aaa dceruško dneska tady budeme mít dva velké hosty jeden už tady sedí přijel se posilnit.*Uvítal statkář svou krásnou dceru Irinil se naní díval ze zalibením její zlatý cop jí sahal málem až na zem Irinil se postavil a hluboce se jí uklonil *Eště jsem vám neřekl své jméno jsem Irinil z Whitenu*.Řekl s pohledem na dceru statkáře ale tam v dálce na severu u řeky je ta na,kterou se tak těší a je to jediné co by ho přimělo se vrátit zpět na sever.
*Dnes se budeme radovat má totiž přijet ženich.*Usmál se do široka pantáta Irinil si sedl zpět na lavici.
Večer si pán domu ppřipíjel s hostem vším co bylo po ruce a v zásobě tho bylo dost když už začla padat tma ozvali se na dvoře koně a hlasitý smích a zpěv do vnitř vrazil ženich ovšem bylo vidět že už dnes slavil byl to naprvní pohled bohatý muž určitě s nemalou šarží v amádě jeho bohatý modrý kabát byl na hrudi rozepnutý byl opilý a spocený.
*Buď mi vítan milý hochu*Zvolal radostně otec a chtěl přivítat svého budoucího tchána ten ho ale odstrčil.
*Co to máš otče za ohavného koně na dvoře!A co tu chce ten ..palach!*Vypustil ze sebe nový host je pravda že tady neššlo o žádné předsudky proti paladinům paladinské řády byli neustále v rozporech a kolikrát málem i v rozbrojích z místnimi knížaty a velmoži.
*Přišel sis ze severu namlouvat mojí budoucí ženu tak ti v tom případě stojí v cestě můj meč,příteli!*řekl rukou držíc ostrou zbraň u pasu.
*Ale to přece není palad..*Snažil se to vše uklidnit otec , ale do řeči mu opět skočil šlechtic.
*Viděl sem cejch na jeho koni!*
*Neslyšel jsem tvé jméno pane mé je Irinil z Whitenu.*Uklonil se Irinil na to si příchozí odplivnul,ale přes všechno bral paladina jako šlechtice dokonce musel jinak by mohl mít problémy a tak se taky uklonil.*Horeviť Sidron!*Zvolal a srazil nohy na čež se začal smát on i s jeho společníky *Palach!*vykřikl někdo z nich a práskl se do kolen a smáli se dál.
*Můj řád není pro smích žádnemu ožralemu skrčkovi!*Irinil se díval na jednoho s jeho společníků,ale urážku na sebe vzal Horevit a okamžitě tasil.
*Tak dost!*Zařval statkář a jeho slovo jako od hostitele bylo hlavní.*Paladin ne paladin můj host!A šlechtic dnes se budeme veselit a netahat do toho žádnou politiku!*Spor byl vyřešen Horevit se řadněji ulonil a a zasednul k lavici co nejblíš statkářově dceři stejně tak jeho kumpáni.
Jedlo se a halvně pilo většina usnula v poloze sedící,ale i ležicí většinou pod stolem otec odešel nějakou chvíli po své dceři paladin se však osvou bezpečnost bát nemusel všchni na to byli až příliš opiti a vládla naštěstí spíše dobrá nálada jizlivé poznámky se většinou zavčas zažehnaly.
Ráno Irinil sedlal koně a Horevit si ho opřený o vrata stáje prohlížel když Irinil vycházel chitl ho Horevit za paži paladin se na něj ani nepodíval na chvíli se znuděně zastavil co mu chce ale pak se vytrhl .*Za toho skrčka se o mě eště dozvíš!*Pohrozil Sidron.
*Já na urážky taky nezapomínám!*Odpověděl mu zády otočený Irinil vsedl na koně a zamávaje dobremu statkáři opouštěl dvůr.
mířil k pevnoti za městem přes most byla celá obílená vápnem a shradeb výhružně trčeli děla,palné zbraně to paladinský řád jistě nikdy neuzná jako zbraň a taky na to jednoho dne doplatí musí doplatit.
S hradeb k němu doléhal smích brána se přednim otevřela,ale né jen malá otevřeli ji celou zazněl roh zmatený Irinil pomalu vjížděl dovnitř.
Vojáci u brány se dívali kam si za něj.*Podívej ta severská posila končí někde v nedohlednu takovou armádu jsem eště neviděl!*Chichotali se.
*To ste sem netrefili nebo ste se rozutekli eště před válkou?*Řval na něj někdo s hradeb.*Hle jak zákeřně pan král z Whitenu splnil svůj slib o posilách!*Řvali dál a smáli se Irinil samozřejmě nic o posilách nevěděl celou dobu se toulalpustinami a jen občas narazil na vesnici kde se stejně nezajímali o okolní svět.
*Buď pozdraven pane!Přinášíš zprávy?*Vítal ho na nádvoří jakýsi kníže,kterého sem d s knírem a dlouhými vlasy po ramena přes sebe měl plášť obšívaný kožešinou vypadal opravdu majestátně.
.......................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
